ARETAON ASPERRIMUS

     Strašilky rodu Aretaon a Trachyaretaon jsou si velice podobné. Co se tvaru těla týče, tak všechny jsou takřka totožné. Samozřejmě při bližším zkoumání bychom našli rozdíly pouhým okem nemluvě pouze o barvě, ale na první pohled by je od sebe jen tak někdo nerozeznal. Pokud si prohlédnete obrázky jednodlivých druhů, dáte mi jistě za pravdu. Aretaon asperrimus se vyznačuje hustě trnitým tělem a čtyřmi hrboly na hrudi jak u samice, tak u samce. Samice dorůstá okolo 7 - 9cm, samec pouze 5 - 6,5cm. 6,5cm byla u mne naprostá výjimka a takového samce jsem měl jen jednoho za celou dobu chovu tohoto druhu. Samička je tmavě hnědá, místy nazelenalá nebo šedá - dokonale napodobuje kůru stromů s lišejníkem. Samec je barevně rozdílný, je zbarven spíše dohněda a přes hruď se mu táhnou nádherné žluté pruhy. Dále můžeme v oblasti hlavy a hrbolů na hrudi pozorovat barvu červenou.

     Tento druh se živí ostružiníkem, lze tedy použít alternativy, jako je maliník, dub, buk, hloh, jahodník, růže, jabloň, eukalyptus, břečťan, ... Pouze doplním, že s břečťanem nemám vlastní zkušenost, nevím proč, ale poukouším se krmení touto rostlinou vyhnout.

     Samička klade soudečkovitá vajíčka do substrátu, který je potřeba umístit do insektária v krabičce. Pokud z krabičky někdo vajíčky vyjímáte a umisťujete do zvláštního substrátu na líhnutí, u tohoto druhu Vás asi zklamu - vajíčka jsou takřka totožná s trusem. Snad proto jsem ještě jejich vajíčka nikdy neviděl v nabídce. Pokud však substrát udržíte stále vlhký, nymfy se bez problémů vyklubou. Inkubační doba se pohybuje okolo 4 měsíců, dočetl jsem se, že klidně i 5.

     Stejně jako dospělci i nymfy mají rády vlhčí prostředí. Ovšem pozor, nepřehnat to s vodou, aby se strašilky neutopily. Nymfy jsou asi 15mm velké a bez problémů začínají přijímat potrabu i první den po vylíhnutí. Na odchov jsou opravdu snadné. Dospívají asi za 6 měsíců, respektice samci asi o 14 dní dříve. Zde doporučuji samce od subadultní samice oddělit (viz vlevo článek týkající se problematiky partenogeneze).

     Je také samozřejmě možné nasypat substrát pro kladení (rašelina, lignocel, písek, různé směsi, ...) přímo na dno chovné nádoby, samice se vykladou přímo do něj a vy potom vajíčka inkubujete přímo v insektáriu, tedy nemusíte přemisťovat vylíhlé nymfy a zajistíte, že i po vylíhnutí budou mít stále stejnou vlhkost, jakou měli v období vývoje ve vajíčku. ovšem pozor - je třeba substrát udržovat vlhký, ale zároveň insektárium opravdu kvalitně odvzdušnit - při vysoké vlhkosti začínají plesnivět výkaly, které tam zůstaly po dospělcích, nebo rovnou substrát. V obou případech se plíseň rychle rozšíří a prakticky v substrátu zůstanou zárodky napořád, takže dokud nevyřešíte kvalitní větrání, bude se Vám tam plíseň objevovat prakticky denně i přes pravidelné odebírání.