PHYLLIUM GIGANTEUM

     Tato lupenitka patří k nejčastěji chovaným druhům. Není divu, její vzhled je vskutku atraktivní. Samička je asi 13cm dlouhá, zelená, na končetinách a okraji těla má často "uschlé" hnědé skvrny. Na burzách se někdy můžeme setkat i s úplně hnědými nebo oranžovými jedinci, ovšem opravdu vzácně a často za několikanásobně vyšší cenu. Samec dorůstá okolo 8cm a od samice se velice liší. Je úzký a prakticky vůbec nepřipomíná list. Je také okřídlený a schopen vcelku slušného letu. V chovech se dčíve moc nevyskytoval, dnes se s ním hojně setkáme.

     Druh se živí ostružiníkem. Přestože je schopen přijímat alternativy (maliník, dub, buk, hloh, ...), ostružiník je zde nejlepší volba, jiné rostliny totiž nymfy často nechtějí. Také je důležité neměnit druh potravy - jiné strašilky v klidu přejdou na jinou rostlinu, tato lupenitka to nezvládne a uhyne. Dovolím si také připomenout, že mladé výhonky maliníku jsou pro všechny druhy strašilek slabě toxické, pro lupenitky jsou však silně toxické, doporučuji podávat pouze starší listy ze starších větévek.

     Rozmnožují se pohlavně i partenogeneticky. Samička klade vajíčka volně na dno chovné nádoby. Ta jsou černá a na průřezu mají tvar hvězdičky. Rozhodně si je s ničím nespletete. Vajíčka často během inkubace mění barvu na světle hnědou a jakoby na pohled "změknou". To je naprosto normální, poprvé jsem nevěděl o co se jedná a nikdo mi tenkrát na dotaz neodpověděl, ovšem později se mi začaly líhnout malé nymfy. Vajíčka inkubuji na vlhkém perlitu, mají rády vlhko. Ovšem také dosti trpí na plísně. Inkubační doba je asi půl roku.

     Po půl roce se začnou líhnout malé nymfy, kteér jsou asi 15 - 20mm dlouhé. První, co Vás při pohlednu na ně
napadne je - jak se, sakra, vešly do toho vajíčka? Tuto otázku si kladu dodnes :). Každopádně je nadmíru důležité, aby se nymfy co nejdříve napily. Pokud tak neučimí, nezačnou přijímat potravu a uhynou. Nymfy musí mít potravu vždy čerstvou, ovadlé listí mi nikdy nepřijímaly na rozdíl od jiných druhů. Lupenitky potřebují dosti péče. Také mají rády vyšší vlhkost, já je rosím denně. Ovšem nádoba musí být dobře odvětraná, aby se uvnitř netvořily plísně.  Nymfy lze chovat pohromadě, lépe se zažerou. Dospělce chovám po jedné samici nebo v párech. Při chovu více jedinců hrozí záměna lupenitky s listem, stejně tak jako při chovu společně s jiným druhem.

     Na chovu tohoto druhu je kritickým bodem první měsíc odchovu nymf. Neříkám, že jej rozhodně nedoporučuji začátečníkům, ale přeci jen bych raději začal u jednodušších druhů.